V rámci projektu “Získávání nových znalostí a zkušeností pedagogů ze Základní školy Kaplice“, spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky, proběhlo 31. ledna poslední z cyklu školení učitelů ze ZŠ Fantova s názvem „Výuka teoretických předmětů“.
Úkolem současné školy by nemělo být naučit žáky co nejvíce faktických vědomostí, ale rozvíjet jejich schopnosti učit se a samostatně myslet, nacházet informace a pracovat s nimi, vidět věci v souvislostech, nalézat nové postupy a naučené umět uplatnit v praktickém životě. Chceme-li zajistit ideální podmínky pro učení každého žáka, musíme zvolit vhodnou strukturu výuky a nabídnout možnost volby zpracování informací. Se zaváděním moderních principů vzdělávání se mění role učitele i žáka, který již není pouhým objektem působení, ale stává se aktivním spolutvůrcem učebního procesu. Na semináři si učitelé zmapovali, co vše působí na průběh a výsledky učení. Shodli se na tom, že významnou roli zastává žákova motivace a osobnost učitele. Ten by je měl vést k aktivnímu řešení problémů, seznamovat je s různými názory, povzbuzovat je k vlastnímu vyjadřování a podporovat jejich kritické myšlení. Učitelé si znovu připomněli, že 5 – 10 % si zapamatujeme z toho, co vidíme, 15 % z toho, co slyšíme, 20 % z toho, co současně slyšíme a vidíme, 40 % z toho, o čem diskutujeme, 80 % z toho, co přímo zažijeme nebo děláme a 90 % z toho, co se pokoušíme naučit druhé. Z toho vyplývá, že tradiční metody výkladu a předávání hotových informací by měly být kombinovány s tvůrčí činností žáků v podobě problémových úloh, učení v životních situacích, projektové výuce apod. Tyto metody jsou však časově náročné, a pokud má žák zvládnout očekávané výstupy stanovené školním vzdělávacím programem, nezbývá než řadu informací získat klasickou cestou, tedy pamětním učením. Vždyť v životě se dostane do řady situací, v nichž nebude mít čas vyhledávat informace na internetu či v příručkách, ale pouze a jedině ve své hlavě. Pracujme tedy na tom, aby se do těch hlav dostalo pomocí různých cest co možná nejvíce, protože jedno moudré české přísloví praví: „Co se v mládí naučíš, v stáří jako když najdeš.“ A o tom bychom my všichni, už ne školou povinní, mohli vyprávět.
