Zážitky a pocity holek a kluků, kteří se projektu zúčastnili.
Tento celý týden byl plný zážitků a radosti. S německými dětmi jsme projeli přes Lipno a Český Krumlov až do Terezína. Nejlepší byl poslední den loučení, kdy jsme společně s pomocí paní učitelek natrénovali představení, které bylo předvedeno v kulturním domě. Tento večer byl zakončen dražbou obrazů a společným tancování. Jsem moc ráda, že jsem tento týden mohla strávit zrovna s nimi, neboť to byla skvělá parta. Doufám, že toto setkání nebylo poslední, a že se ještě někdy uvidíme.
Kačka, 9.C
Projekt Erasmus mě hodně překvapil. Líbí se mi, že jsme měli možnost mluvit cizími jazyky s rodinným mluvčím. Společné téma byla demokracie. My jsme se o tomto tématu ve škole ještě neučil, ale tento týden mi toho docela dost ukázal.
První den, když německé děti přijeli jsme jim ukázali Kaplici. Byli jsme se projít na suchý vrch dále k čističce a následovně směrem do parku za tuto dobu jsem se s hodně seznámil, a jsem rád že i dorozuměl.
Druhý den v pondělí jsme dopoledne zůstali ve škole, kterou jsme jim ukázali a dále je vzali podívat se do běžné výuky našich hodin. Když jsme si vyprávěli své zážitky tak povídali, že se jim to líbilo a bavilo je to.
Dopoledne jsme vyrazili na Lipno na Stezku korunami stromů. Vyjeli jsme lanovkou, za kterou jsme byli všichni rádi, a vyrazili jsme na stezku korunami stromů. Cesta byla fajn a hodně jsme si povídali, fotili a konečný výhled jsme si moc užili. Po zpáteční cestě nás napadlo, že bychom si mohli sjet tobogán a tak jsme s kamarády, který byli odvážný, sjeli.
V úterý jsme jeli do Terezína, kde jsme se podívali do věznice. U cesty, kudy jsme procházeli, bylo strašně moc hrobů, až jsem z toho měl mráz na zádech. Měli jsme prohlídku po celé věznici a bylo to strašné smutné, jak se LIDÉ K LIDEM chovali. Prohlídka byla v češtině a zvlášť v němčině. Bylo to strašné moc smutné a já Němce neberu tak, že jsou špatní lidé. Tato generace a i další dvě dozadu za nic nemůžou. Jsou to hodní a milí lidé.
Ve středu jsme nacvičovali na páteční překvapení, ale hlavně je malovali obrazy o našich myšlenkách z návštěvy Terezína. Všem se obrázky moc povedly.
Týden utekl jako voda a už byl čtvrtek. Navštívili jsme Český Krumlov. V Českém Krumlově jsme navštívili Museum (nevím ale jak se jmenovalo, ale bylo mezi divadlem a zahradou s výhledem na zámek). Po ukončení prohlídky jsme obědvali a chutnalo to moc dobře. Když jsme se vrátili, tak jsme měli rozchod a mohli jsme se po skupinkách podívat, kam jsme chtěli. My jsme provedli ochutnávku trdelníku, protože děti z Německa nevěděli vůbec, co to je a jak to chutná. Potom jsme jeli domů do Kaplice a mohli jsme je vzít kamkoliv ven po Kaplici.
Pátek, poslední den, jsme skoro celý den nacvičovali a připravovali představení na slavnostní večer. Paní učitelky byli rádi, že se nám dařilo a za krátkou dobu jsme měli hotovo. Jelikož si této museli utratit české peníze, tak po obědě jsme šli s pár dětma na náměstí pro suvenýr, sladkosti, ... .
A byl tady večer. Já jsem byl trochu nervózní. Okolo půl šesté začali chodit lidé a moje nervozita přestávala. Začátek začal proslovem pana starosty. Dvě německé holčiny diváky uvítaly a dvě české vše přeložily. Začínáme. Představení bylo tak dojemné, že jsem měl i já slzy v očích. Po ukončení byl k nabídnutí raut, který by opravdu výborný a nakonec jsme si mohli pustit písničky, takže jsme všichni pořádně zatancovali.
Celý týden jsem si moc užil a je mi líto, že to bylo tak krátké, uteklo to jako voda a v sobotu v deset hodin ráno všichni odjeli.
Z tohoto týdne mám opravdu dobrý pocit ukázalo se, že i když děti byly z Německa, pro nikoho z nás nebyl problém se s nimi bavit a kamarádit se. Paní učitelka Benešová a paní učitelka Brückner společně s dalšími lidmi nám tento týden krásné připravili a jsem za to rád, muselo to dát plno práce a tímto jim moc děkuji, že jsem měl příležitost mluvit a poznat nové kamarády z ciziny.
Martin Lukš, 8.B
Mé pocity z týdne s novými přáteli jsou pouze kladné moc jsem si to užila. Týden utekl jako voda a já se s nimi musela rozloučit. Moc se mi po nich stýská. Doufám že i když jsme tak daleko od sebe zůstaneme v kontaktu přes sociální sítě, a že jednou se zase potkáme a budeme si stejně rozumět. Tenhle týden byl dokonalý. Nebylo to Češi na jedné straně a Němci na druhé straně. NE byli jsme všichni kamarádi, všichni jsme zapadli a všichni jsme si rozuměli. Jak říkám moc se mi po nich stýská. Už aby jsme byli zase spolu.
Daniela Hopfingerová, 9.A
Moc jsem si tento týden užila!
Pamatuji si na moment, kdy jsme v den jejich příjezdu na hotelu stáli naproti sobě a říkali jsme si: ,,Co teď?"
Postupně jsme se seznamovali a nejistota byla pryč.
Mluvila jsem s nimi hlavně německy, ale i anglicky.
Během týdne jsme navštívili Lipno nad Vltavou, Český Krumlov a Terezín.
Myslím si, že se v Terezíně často nestává, že by tam přijeli Češi společně s Němci. Pro nás všechny to tam bylo velice silné.
V pátek se konal náš slavnostní večer.
Naše vystoupení bylo pro rodiče velmi emotivním zážitkem.
Situaci poté odlehčila paní ředitelka Drdáková, která přilétla na pódim coby včelka Mája.
Následně jsme ochutnali něco málo z připraveného rautu, a pak jsme si užili ,,after party".
Týden mi rozhodně nestačil. Nejraději bych si ihned sbalila kufry a jela do Geldernu.
Ani ve snu mě nenapadlo, jak moc mi bude smutno, až odjedou...
A teď je to tady...
Nemůžu uvěřit, že už tady nejsou - jsou skoro 1000 km pryč.
Strašně rychle to uteklo!
